Dostupných informací je o levanduli mnoho, přidám jen pár vlastních myšlenek, postřehů a zkušeností.

Je opravdu krásná. Pozitivní účinky na naše těla fyzická i duchovní je možno zaznamenat různými způsoby. Dnes máme k dispozici mnoho forem produktů, ve kterých se levandule dobře uplatňuje a věřím, že kdo má tuto bylinu v oblibě, najde si něco milého příjemného i pro sebe. Nejlepší variantou je vlastní rostlina na zahrádce nebo v květináči…… ale jedna je rozhodně málo.

Při první návštěvě francouzské Provence, která je popisována jako relativně neúrodná, hornatá s častým silným větrem, mě překvapily opravdu drsné podmínky, za kterých je levandule v určitých místech vysazována. Nemá vyšlapanou cestu, tak jako se o to snažíme u nás, o to více obdivu zaslouží životaschopnost a vlastnosti těchto rostlin. Ba, co víc, zdá se, že čím drsnější podmínky okolního prostředí, tím víc ona předvede ze svých rezerv. A to se mi zdá jako inspirace velmi dobré.

Všude se dočteme, že levandule potřebuje k spokojenému růstu propustnou nejlépe písčitou sušší půdu, ne příliš bohatou na živiny.

Při pěstování se mi výběr stanoviště pro výsadbu jeví jako důležitý – levandule miluje místo, kam sluneční paprsky dopadají co největší část dne a také dobrou drenáž – kořeny ve vlhku jí dlouhodobě opravdu nesvědčí. Přesto jsem v současné době na naší zahradě na Mělníku napočítala okolo 150 spokojeně vypadajících rostlin, kterým se daří a půda je zde jílovitá. Tím chci říct, že věřím, že levandule může být pěstována na každé zahrádce. Následná péče po vysazení není vůbec náročná. Plné slunce, drenáž a správný řez – minimálně jednou ročně, spíš dvakrát-to je základ, aby se těmto blahodárným rostlinám dařilo.

Pěstování v nádobách se mi líbí moc, je třeba se o rostliny více starat – při prokořenění nádoby na rozdíl od rostlin zasazených ve volné půdě je možno pozorovat jistou stagnaci v růstu a neprospívání. Tady je důležitý výběr velikosti nádoby podle velikosti rostliny, propustná půda s dobrou drenáží a dle potřeby častější přesazování. Levandule koření do hloubky, tak je třeba jí toto umožnit. Mám tu milou zkušenost, že se levanduli daří leckde, jen stín jí nesvědčí v tom smyslu, že se plně nerozvine do krásy – málo kvete a květy jsou světlejší barvy a slabé.

Důležité mi přijde napsat, že to, co je označováno jako levandule není jen jeden druh. Poznala jsem to hned při své první objednávce 10 ks jednoho druhu fialově kvetoucích levandulí, kdy mi v balíku dorazily hned druhy tři – dva fialově kvetoucí a jeden s bílými květy. Vlastně jsem měla štěstí.

Po načítání mnoha informací jsem došla k tomu, že se převážně pěstují zástupci dvou skupin levandulí, a to jsou Lavandula intermedia – lavandin a Lavandula angustifolia – levandule.

Každopádně ještě dřív než jsem načetla informace o detailech a rozdílech mezi těmito dvěma druhy, intuitivně a možná i výhodností v pěstování mi byla bližší varianta Lavandula angustifolia, která má významné léčebné vlastnosti klidnící, spasmolytické, antibakteriální atd. a tu my také v největší míře pěstujeme.

Obecně se dá říct, že levandule má relaxační účinky, zatímco lavandin je stimulant. Ale oba druhy uplatnění najdou, jen je dobré znát jejich vlastnosti, obsah látek, způsob působení a účinky, kterých bychom mohli využít.

Opakovaně narážím na problém identifikace jednotlivých druhů rostlin i v zahradnictví. Prodávané rostliny s názvem „Levandule“ už nikdo neurčí blíže, takže vlastně není úplně jasné jaký druh či kultivar kupujete. Tím nechci odradit od nákupu – naopak, myslím si,že každý si tu svou nejlepší najde…..sám.

Krásné jsou všechny, jen se některé nemusí hodit pro naše účely. Tak například jsem zjistila, že některý druh levandule se nehodí pro použití v kuchyni a zrovna do pokrmů je dobré vybrat ten správný, abychom nebyli zklamáni výsledkem.

Pokud mě napadne něco důležitého z informací o levanduli, co vyplyne z práce a pěstování v našich podmínkách, ráda přidám odstavec na tuto stránku.